Zevní pohlavní orgány

Zevní genitál ženy se souhrnně označuje "vulva". Zahrnuje pohlavní hrbol (hrmu), velké a malé stydké pysky, poštěváček (klitoris) a vchod poševní (obr. 1). Hrma a pokožka zevní strany velkých stydkých pysků jsou kryty ochlupením. Za normálních okolností je u ženy horní hranice ochlupení pohlaví vodorovná a ochlupení nevybíhá k pupku.

Velké stydké pysky mohou být různě výrazně vyvinuty. Nejčastěji prakticky uzavírají genitál, který je přehledný až po jejich roztažení. Pokožka, která zevně kryje velké stydké pysky, je různě pigmentovaná a pokrytá ochlupením. V hloubi velkých stydkých pysků jsou uložena párová topořivá tělesa.

Malé stydké pysky jsou hladké kožní řasy, které zakrývají vaginální vchod, do něhož ústí močová trubice na horním pólu pod poštěváčkem (obr…..). Na spodním pólu do poševního vchodu ústí párové Bartholinské žlázy.

Poštěváček (klitoris) je tvořen houbovitou topořivou tkání. Dělí se na dvě části, které v podobě kořenů zasahují až ke stydké kosti. Anatomické uspořádání poštěváčku neumožňuje ani při vysokém stupni překrvení napřímení a ztvrdnutí v tom smyslu, jak ji známe u mužského penisu.

Panenská blána (hymen) zakrývá poševní vchod. Má různý tvar. U ženy, která již souložila je panenská blána sotva patrná. I při zcela neporušené panenské bláně lze někdy docela pohodlně zavést prst nebo tampón do pochvy. Výjimečně je možné rozsáhlé rozšíření poševního vchodu i bez poranění. V těchto případech tedy ani při prvním pohlavním styku nemusí dojít ke krvácení. Uvádí se, že první pohlavní spojení proběhne bez krvácení asi u 5% žen.

Vstup do pochvy a krátká ženská močová trubice jsou obklopeny kosterními svaly pánevního dna. Tyto svaly tvoří svěrače, kterými lze volně i mimovolně svírat vstupní část pochvy a močovou trubici. Svaly pánevního dna jsou kromě toho nadány schopností křečovitých stahů, které se dostavují při intenzivním pocitovém vyvrcholení.