Sexuální poruchy muže

Sexuální poruchy muže

Sexuální chování je prapůvodní lidskou vlastností, protože bez něho by nebylo možné přežitá lidstva na této planetě. Jde o soubor vlastností a prožitků, které každého člověka vedou nejen k hledání a uspokojování vlastních sobeckých potřeb, ale nutí jej současně brát ohled na ostatní, ať již na sexuálního partnera či partnerku, nebo na možné početí dítěte. Sexuální život do značné míry spoluurčuje kvalitu lidského života. Je tomu tak proto, že sexualita je vydatným zdrojem kladných i záporných citů a zkušeností.

Základní jednotkou pro sexuální chování je nepochybně pár. Proto při popisu lidské sexuality nikdy nevystačíme s omezením na psychické a tělesné sexuální vlastnosti jediného individua. Vždy je třeba kromě tělesných a duševních předpokladů jednotlivce hodnotit také obtížně uchopitelnou schopnost navazovat a alespoň na nějakou dobu udržet uspokojivé a dostatečné stálé párové vztahy.

Mužská sexuální role je tradičně spojována s většími nároky na pohlavní výkonnost (potenci), než role ženská. Je tomu tak proto, že muži jsou, a to nejen v sexu, zpravidla podnikavější a soutěživější než ženy. Nepřekvapuje proto, že se o impotenci (neschopnosti) hovoří jako o problému mužském. Aby muž kritériím své sexuální výkonnosti dostál, musí být vybaven dostatečným sebevědomím a správně vyvinutými a fungujícími pohlavními orgány. Jak jsme již uvedli, nespornou biologickou vlastností mužů je vysoká sexuální podnikavost. V sexuálním prožívání je muž méně závislý na kvalitě partnerského vztahu. Dokáže proto snadněji než žena dobře prožít sexuální styk i s osobou, kterou nevnímá příliš pozitivně. Hodně problémů pak mužům přináší jejich nesporná schopnost k povrchním, někdy dokonce zcela anonymním sexuálním vztahům. Ve vyhraněné podobě se tato schopnost uplatňuje při pohlavních stycích s prostitutkami a při konzumaci nejrůznějších erotických konzumních podnětů.