Sexuální výkonnost

Sexuální výkonnost není trvalou vlastností a podléhá změnám v čase a podle různých vnitřních i zevních vlivů. Sexuální aktivita s věkem pomalu ale jistě klesá. To neznamená, že snad musí vždy ve stáří zcela vyhasnout. Mnoho různých vnitřních a vnějších vlivů se sexuálním životem nějak souvisí. V této souvislosti připomeňme úspěchy a neúspěchy v osobním životě, náladu, partnerské vztahy, životosprávu, zdravotní stav a vliv různých léků. Podle nejrůznějších výzkumů s věkem přibývá mužů, kteří z různých důvodů přestali s partnerskými pohlavními styky. Ve věku nad 60 roků je takových mužů v populaci již asi 15%. Většina těchto sexuálně neaktivních mužů uvádí jako hlavní příčinu své partnerské nečinnosti nikoliv sexuální poruchy a zdravotní potíže, nýbrž spíše nedostupnost dostatečně atraktivní a spolupracující partnerky.

Mužská sexuální aktivita je do značné míry závislá na hormonálním zásobení. Mužský pohlavní hormon (testosteron) mimo jiné své účinky zvyšuje sexuální vzrušivost svým působením na mozková i míšní centra, která řídí sexuální chování. Mužský pohlavní hormon určuje do značné míry dobrý anatomický a funkční stav celého pohlavního ústrojí. Má samozřejmě na svědomí druhotné pohlavní znaky, tedy typicky mužskou tělesnou stavbu, řídkou kštici, husté vousy a typicky mužské tělesné ochlupení Hlavním zdrojem testosteronu jsou v těle mužské pohlavní žlázy, varlata.

O mozkových pochodech, spojených se základními sexuálními prožitky, rozhodují samozřejmě nejrůznější mozkové působky. Tedy mozkové aminy a endorfiny (látky, podobné opiátům, které si lidský mozek sám syntetizuje).